Náš nový head coach Remo Wolf se nechal vyzpovídat

Remo Wolf začal s fotbalem jako outside linebacker v Lipsku už v roce 1992 a když se v jednom zápase zranil, s ohledem na studia se rozhodl nepokračovat dál v kariéře hráče a začal se věnovat plně trénování. V rámci pomocných trenérských sil v Leipzig Lions, klubu ve kterém rovněž hrál, rozvíjel dále juniorský program. V roce 1994 založil v domovském městě tým Chemnitz Crusaders a zároveň se staral o vedení obrany. Snažil se ještě o svůj comeback, ale kolena mu záhy dala najevo, kde je jeho místo. Po čtyřech letech se naskytla možnost nabrat zkušenosti ve v Česku známém týmu Dresden Monarchs, kde nejdříve pomáhal s tréninkem defensive backů a následně se přesunul k trénování wide-receiverů. V roce 2004 se vrátil do svého domovského klubu, kde se jako hlavní trenér a zároveň koordinátor útoku tři roky věnoval svému „dítěti“. Od roku 2008 dlouhá léta působil u Radebeul Suburbian Foxes, kde vydržel do loňského roku. Remo, ty jsi strávil přes dvě dekády svého života trénováním. Co tě na fotbalu tak chytlo? Jak jsi u něj mohl vydržet tolik let? Prostě tu hru miluju! Měl jsem pár krátkých přestávek, celou tu dobu bych to asi nezvládl, ale do půl roku mi to prostě nedalo a vždycky jsem se musel vrátit (smích). Rád učím mladé hráče, s kterými se dobře pracuje a mám radost když vidím, že vše co hráče naučím, pak na hřišti funguje. Tvé zkušenosti jsou svázané výhradně s Německem. Fotbal je tam na vysoké úrovni v poměru se zbytkem Evropy. Myslíš, že můžeš pomoci i českému týmu? Vždycky jsem se věnoval týmům v nižších divizích, takže si myslím že rozdíl mezi týmy u vás a v Německu není z mého pohledu zásadní. Je to hlavně o schopnostech trenéra posunout tým výš, nemyslíš? Dokud mám dostatek motivovaných hráčů, určitě mám s čím pracovat. Jak už jsem řekl v mém dřívějším angažmá – nepotřebuji kvalitu, potřebuji hlavně dostatek hráčů. Kvalitu musím udělat já. Takže určitě mám Blades jak pomoci v jejich rozvoji. Určitě. Proč právě Blades? Byla vzdálenost argumentem pro tvé rozhodnutí? Ano, ta vzdálenost je určitě jedním z bodů. Pro mě je to přibližně stejně daleko do Lipska nebo Dráždan, co se času za volantem týká. Ale určitě je to pro mě nová zkušenost s lidmi za hranicemi. Když jsem se byl podívat na tréninku, viděl jsem hodně dobrých hráčů, ale také i věci, na kterých se dá pracovat. Pro mě tedy ideální tým. Navíc umím trochu česky a znám pár lidí z Ústí nad Labem a rozhodně chci Blades něco předat. Takže když to shrnu, je to pro mě nová a cenná zkušenost a zároveň výzva. Co víš nebo si myslíš o americkém fotbale v ČR? Znáš nějaké naše hráče třeba z Monarchs? Osobně nikoho z Monarchs neznám, ale vím, že jsou to nadaní hráči. U Monarchs jsem byl v době, kdy teprve mířili do GFL (pozn. red.: nejvyšší neměcká liga). Pokud si prvoligový tým ale na soupisku napíše nějaké jméno, musí to být opravdu výborný hráč ve všech směrech. Vím, že je první divize u vás kvalitní a porovnával bych jí s druhou u nás. Sleduji Prague Black Panthers, kteří jsou špičkovým týmem, pokud jsou schopní se účastnit rakouské ligy a vyhrávat. Už jsem slyšel ale o víc týmech a například s Brno Alligators jsme se sehráli s týmem Radebeul přátelskou scrimmage při našem soustředění v Novém Jičíně. Myslím, že se fotbalu v Česku daří a roste, navíc je kolem i spousta nadšených lidí, bez kterých to nejde. S Blades začnete v třetí divizi a bude to premiérové představení v 11s formě fotbalu. Jaké jsi si stanovil cíle a jaká jsou tvá očekávání? Cíl je jasný – vyhrát za každou cenu. Nikdo přeci nehraje, aby prohrával, a když se to stane, musí se bojovat do poslední chvíle s hlavou vzhůru. Mezi formou v jedenácti hráčích a těmi s nižším počtem je sice rozdíl v obsazení hřiště, ale runnové hry, blokování, kopání, správně provedené tackly a zkompletované passy, to je všude stejné. Doufám, že tým naučím nové věci a že je zužitkují jak nejlépe budou moci. Zároveň se musí při hře i tréninku každý bavit, aby si vážil volného času stráveného v týmu. Autor: Václav Blahout, www.czechfootball.cz